Jako člen řídicího výboru Místního akčního plánu vzdělávání (MAP) a zároveň místostarosta Bučovic, obce s rozšířenou působností (ORP), se Jan Růžička setkává s různými druhy škol. Přímo v Bučovicích se nachází mateřská škola se svými šesti pracovišti, dvě úplné základní školy a gymnázium s obchodní akademií. Děti tam mohou navštěvovat základní uměleckou školu a dům dětí a mládeže (DDM). Ale tím zdaleka nekončí výčet organizací, se kterými Jan Růžička spolupracuje z pozice místostarosty města. Za MAP ORP Bučovice jsme se jej zeptali na roli zřizovatele při financování školy, na městskou oslavu Dne učitelů i na to, jak si město poradilo s ukrajinskými uprchlíky ve svých školách.
- Projekt MAP se zaměřuje na rozvoj vzdělávání v regionu. Co považujete ve vzdělávání za nejdůležitější?
Vzdělávání je komplexní záležitost. Aby probíhalo správně, musíme mít především lidsky a profesně kvalitní učitele, kteří mají zájem o žáka a jsou odborníky v oboru, který vyučují. Aby učitelé mohli pracovat co nejlépe, potřebují vhodné prostředí a stabilní zázemí. To do velké míry ovlivňuje ředitel dané školy.
- Přímo v Bučovicích se nachází nemálo různorodých vzdělávacích institucí. Vy, jako zástupce města Bučovice, se s řediteli těchto institucí pravidelně setkáváte. Co spolu obvykle řešíte?
Společné porady s řediteli našich školských organizací míváme jednou či dvakrát do roka. Někdy se sejdeme na poradě jen s řediteli školských organizací a někdy připravíme poradu všech ředitelů (mezi naše příspěvkové organizace patří ještě Technické služby Bučovice a Poliklinika Bučovice). Střídáme místa, kde se porady konají. Myslím, že ředitelé jsou rádi, že se tak mohou podívat do prostor jiných organizací ve městě. V kontaktu s řediteli jsem ovšem mnohem častěji, zpravidla několikrát do měsíce.
- Řešíte ve městě také problematiku uprchlíků? Chodí ukrajinské děti do škol na Bučovicku?
Tuto záležitost jsme řešili velmi intenzivně v první polovině loňského roku. Naše základní školy tehdy zvládly pokrýt zájem ukrajinských žáků. Horší to bylo s kapacitou v mateřské škole, proto jsme vytvořili podmínky pro adaptační skupinku ve dvorních prostorách polikliniky, které jinak využívá mateřské centrum WRTulka. Pro školní rok 2022/2023 byl uspořádán na školách mimořádný zápis pro ukrajinské děti. Ty nyní navštěvují jak základní školy, tak i školu mateřskou, která má od loňského září zvýšenou kapacitu díky nově otevřeným třídám v Komenského ulici.
- Také jste vloni naplánovali a uspořádali městský Den učitelů, pokud se nepletu.
Ano, vloni jsme poprvé uspořádali oslavu Dne učitelů, a to jako jednu z akcí v rámci oslav 700 let od první zmínky o Bučovicích. Hlavní myšlenkou bylo udělat městskou oslavu, na které se sejdou a mohou poznat lidé z pedagogických sborů různých škol – od mateřské přes základní a základní uměleckou po gymnázium s obchodní akademií. Zároveň jsme ocenili konkrétní učitele za jejich prospěšnou a uznávanou práci. Do budoucna bychom chtěli městskou oslavu Dne učitelů pořádat co dva roky.
- A jak jste nastavili spravedlivý výběr nejlepších učitelů ve městě? To zní jako náročný úkol.
Způsobů výběru může být více. My jsme se po debatě s řediteli škol přiklonili k tomu, že proběhne tajná a dobrovolná volba v rámci každého pedagogického sboru. Na základě této volby jsme pak veřejně ocenili vyučující za jejich profesní a lidské kvality, které při své práci prokazují.
- Teď trochu z jiného soudku – zkuste mi vysvětlit roli zřizovatele při řízení školy. Jak konkrétně se zřizovatel o školy a DDM v průběhu roku stará? Jaké to je, když ve škole „nežijete“, nemáte přímé informace zevnitř?
Organizace sídlí v městských budovách, na jejichž provoz dostávají příspěvek od města. My jim posíláme peníze a organizace s nimi hospodaří. Tak se o ně staráme. A když něco potřebují, narazí na nějaký problém, snažíme se jim být ku pomoci. Město také jmenuje a může odvolávat ředitele svých příspěvkových organizací.
Naše referentka na úseku školství má na starost školské organizace v rámci celého správní obvodu ORP v ekonomické rovině. Někteří ředitelé z regionu by chtěli, abychom měli odbor školství, který jim bude poskytovat metodickou pomoc. Ale já se domnívám, že by to bylo nadbytečné. Krajský odbor školství na to má své lidi, kteří musejí rozumět mnoha různým oblastem ve školství a my už jen předáváme informace od nich dál.
- Takže pro vás to vlastně není velký problém, že jste vně škol?
Jak to v dané škole funguje v každodenním provozu, to nemusíme vědět do detailů. Ale samozřejmě máme nějaké možnosti tam trošku nahlédnout. Zřizovatel jmenuje své zástupce do školských rad, které se scházejí dvakrát ročně. Každý rok schvalují výroční zprávy. A i z nich se člověk o škole docela dost dozví. Musím však zopakovat, že v kontaktu s řediteli škol jsem velmi často kvůli různým záležitostem. Může to být například nabídka vzdělávacího programu, účast ve výběrovém řízení na školní zájezd či sdělení výsledků proběhlé inspekce. Mám tu výhodu, že jsem učitelem a vím, jak to ve škole chodí.
- Ještě chvilku o těch penězích. Co se stane, když je ve škole nějaká velká havárie, např. o víkendu praskne potrubí a zjistí se to v pondělí ráno. Jak se to řeší a kde se na opravu rychle vezmou peníze?
Peníze by na to měly mít školy ve svém schváleném rozpočtu. Jak jsem řekl, dostávají příspěvek od zřizovatele. Někdy se stává, že problém je větší, tak ředitelé zavolají a řešíme ho společně. Oni mají budovu ve správě, proto by měli plánovat i opravy a modernizace. Každý ředitel je jinak schopný, někdo jde i do větších stavebních akcí. Jiný to bere tak, že je to záležitost města. Naši ředitelé jsou však hodně samostatní.
- Co když se naopak zjistí, že se peníze na provoz a opravy školy nevyužily, co s nimi? Je možné opravit za ně třeba kino, nebo krytý bazén v Bučovicích?
Ne, my schvalujeme v rozpočtu města příspěvek jednotlivým příspěvkovým organizacím a ty předkládají ke schválení svůj rozpočet. Využití příspěvku nemusí být do nuly, ale zpravidla se nule blíží. Rada města schvaluje účetní závěrku a přesun případného přebytku do fondu v účetnictví školy. Takže bazén ani kino za peníze pro školu opravdu udělat nejde – peníze pro školu přejdou do fondů školy.
- Zřizovatel platí provoz školy, ale škola platí svým zaměstnancům mzdy ze státních zdrojů, které tečou přes Krajský úřad Jihomoravského kraje. Proč se peníze takto rozdělují, nebylo by jednodušší, kdyby si škola řešila všechno sama?
Těžko říct, jak by to fungovalo a jestli by to bylo jednodušší, nebo složitější. Současná legislativa je taková, takže my s tím tak pracujeme.
- Město Bučovice funguje zároveň i jako ORP a věnuje část svého zaměření i školám mimo samotné město. Může vám v této oblasti pomoci projekt místního akčního plánování?
Já doufám, že to bude užitečné. Díky tomu, že v řídicím výboru máme zastoupeny opravdu nejrůznější skupiny (starosty, ředitele různých škol, zástupce neformálního vzdělávání atd.), snad bude prostor, aby se ukázalo, jaké jsou potřeby, a ty se uspokojovaly.
- Díky projektu MAP mohou obce mimo jiné dosáhnout na dotace, například z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Co se ve školských organizacích v Bučovicích podařilo za nedávné období zlepšit?
Díky dotacím z IROP získaným prostřednictvím MAS Slavkovské bojiště se zrealizovaly tři projekty.
Na ZŠ 710 se podařilo panu řediteli získat před časem dotaci přesahující tři miliony korun na počítačovou učebnu.
Koncem loňského roku byla dokončena rekonstrukce budovy Komenského 211. Na zvýšení kapacity mateřské školy pro tuto rekonstrukci získalo město dotaci přes šest milionů korun.
Třetím projektem, který je financován díky IROP, je nová venkovní učebna DDM, na kterou získala paní ředitelka dotaci jeden a půl milionu korun
Děkuji za rozhovor a přeji zdárné dokončení všech projektů a plodnou spolupráci s Místním akčním plánem.
Eva Kreizlová, koordinátorka projektu MAP Bučovice
Registrační číslo projektu: CZ.02.3.68/0.0/0.0/20_082/0022960
