Vladislava Vaněčková je manažerka projektu MAP, sedí v Hruškách v kanceláři, sepisuje papíry, analyzuje problémy, hledá příležitosti, informuje ministerstvo, příležitostně se vydá do „terénu“, aby ty papíry nepsala ze své hlavy. S papíry ke své vlastní škodě pracuje o něco víc než se živými lidmi. Ještě že v projektu je spousta schopných lidí v tom terénu, na které je spoleh, že ty papíry k předání ministerstvu budou dávat smysl, a hlavně budou užitečné pro skutečné učitele a děti na Bučovicku.

MAS a MAP, co to znamená, jak se v tom má člověk zorientovat?

Hlavní rozdíl je v tom, že MAS je organizace, MAP je projekt. My na MASkách děláme MAPy. A zatímco taková MASka má poměrně široké pole působnosti, protože se věnuje spolupráci místních samospráv, neziskovek a podnikatelů, MAP je čistě vzdělávací projekt.

MASka se může třeba převážně zaměřovat na ekologické projekty a podporovat výsadbu zeleně, získávat peníze pro úspornou energetiku, nebo třeba komunitní sušárny ovoce. Ale jiná MASka se třeba zase bude víc soustředit na podporu podnikatelů, podnikatelské inkubátory pro mladé, rekvalifikace a vůbec se zaměří na trh práce. MASek je v České republice sto osmdesát, jsou to spolky a obecně prospěšné organizace a věnují se rozvoji svého regionu a získávání finanční podpory pro svoje území z národních i evropských fondů. Přitom ale samy nechtějí fungovat jako dotační agentury. V MASkách jsou lidé, kteří znají území svých obcí a sami mají ideály, kterým se chtějí věnovat. Ať už je to ta zmiňovaná ekologie nebo třeba podpora tradičních řemesel

Proti tomu MAP je projekt. Má svoje pravidla daná ministerstvem, svoje cíle. V MAPu jde jen o vzdělávání na území konkrétní obce s rozšířenou působností (proto se MAS a MAP nemusí nutně překrývat – třeba zrovna na Bučovicku jsou dvě MASky a ta menší z nich tady dělá MAP). Cíl MAPu je podpořit školy, školky, vzdělávací spolky (třeba rodinná a mateřská centra), domy dětí a mládeže a střediska volného času – ti všichni se mají domluvit, co by potřebovali, aby se jim lépe pracovalo s dětmi, jak budou využívat „hardware“ (nové budovy, vybavení učeben, nebo třeba novou výstavbu centra pro popularizaci vědy) a „software“ (společná školení, možnosti potkávat se a vyměňovat si zkušenosti, předávání informací o šikovných lidech ve vlastní obci a okolí), aby z toho měli všichni užitek. Aby se nestávalo, že v jedné malé škole třeba smysluplně využívají formativní hodnocení a kolegyně z vedlejší vesnice bezradně tápou, kudy do toho, chtěly by, ale nevědí, kam se jít „nachytřit“.

MAS i MAP se překrývají v hlavní myšlence, že ve vlastním území už mají dost chytrých a šikovných lidí, aby si mohli pomoct navzájem, jen je důležité, aby o sobě věděli.

Kde se o projektu může běžný občan něco více dozvědět?

Na našich stránkách https://slavkovskebojiste.cz/map-iii/ A na facebooku MAP v ORP Bučovice.

Ale nejvíc asi tím, když si na těch stránkách a Facebooku najdete, kdy se budou konat jednání otevřených pracovních skupin, nebo kulaté stoly pro veřejnost, a přijdete se podívat přímo za námi. Přidružená výhoda je, že když už se přijdete podívat, můžete nám zároveň říct, co se vám na vzdělávání na Bučovicku líbí a co by potřebovalo vylepšit, a my to při plánování zohledníme.

Co konkrétně může MAP přinést školám, školkám a dalším vzdělávacím institucím v regionu?

Vždycky mě překvapí, jak málo vlastně stačí – jako plánovací projekt může MAP jenom vytvářet prostor pro setkávání lidí, kteří podobně přemýšlí. A oni jsou vlastně spokojení, že se potkají, vymění si dobré nápady, naberou inspiraci a při tom jen tak mimochodem naplánují, na co by chtěli peníze, kdyby je mohli mít. Ve školách a školkách je spousta lidí, kteří dlouhodobě a stabilně přemýšlejí o tom, co dělají a co by jim pomohlo dělat to lépe. Často jsou to věci, které jim nemůžeme dát (třeba mnohem méně papírování), ale zároveň dokáží realisticky zhodnotit, že když jim tohle nedáme, chtěli by nějaké konkrétní pomůcky, nebo dlouhodobou metodickou podporu. Když Vám nikdo nedá víc času na to, abyste si chystali přípravu na výuku, může vám aspoň dát rady, kde sehnat kvalitní materiály. Ne všechno z té záplavy publikací, které k výchově a vzdělávání vycházejí, stojí za to číst. Takže někdy stačí takhle málo – poradit si navzájem. Jindy jsou samozřejmě potřeba složitější pomůcky – logopedické kufry, robotické stavebnice. Ale s každou pomůckou taky člověka, který s ní bude umět pracovat. MAP dává příležitost uceleně si to všechno naplánovat … a pak sledovat, jak se všechny plány průběžně mění. To už je taková nezbytná součást sebelepšího plánu.

Je projekt zaměřen jen na státní instituce, nebo může spolupracovat i s jinými organizacemi, vzdělávacími zařízeními?

První MAP velmi intenzivně spolupracoval i se spolky, které se ve vesnicích starají o mimoškolní kroužky. Teď můžeme dělat úplně to samé, ale za tu dobu, co uplynula od prvního MAPu, se změnili lidé ve vedení kroužků a zase si trochu hledáme cestičky, co jim vlastně můžeme nabídnout. Zato teď o něco víc spolupracujeme s knihovnami – jsou to státní instituce, nebo ne?

Co může MAP přinést rodičům a hlavně dětem?

Až nás najdete na tom Facebooku, zkuste si prokliknout i na web, probrat se infografikami a dát nám vědět, co vám chybí. Pro rodiče se snažíme srozumitelně zmapovat, co se vlastně ve škole děje. Trochu lidštějšími slovy vysvětli, že čtenářská gramotnost není jenom o čtení a co dělá taková školní psycholožka. Kromě tohohle rozhovoru, který vám o životě v normální škole nic moc neřekne, máme na webu (a když se podaří, tak i v bučovických novinách) rozhovory s mnohem zajímavějšími lidmi, kteří se přímo věnují běžnému provozu školy – z pohledu školní psycholožky, ředitele, zřizovatele školy, poradenského pracovníka… Snažíme se dostat „zákulisní informace“ ze škol ven. Protože škola je veřejná instituce, má všechny informace vyvěšené, zveřejněné a zpřístupněné. Jenže tuhle se mě můj pubertální syn zeptal, co je to MŠMT. Ono je to sice všechno veřejně dostupné, ale vůbec tomu není rozumět. A to je tak trochu díra, kterou se snažíme v MAPu zalepit – dluh veřejnosti, který je potřeba vnímat a reagovat na něj.

V projektu se hodně spolupracuje se školami, s jejich řediteli. Proč jsou ještě navíc v projektu angažováni učitelé, učitelky v pracovních skupinách?

Ředitel nemůže při nejlepší vůli dělat všechno. Už teď je ředitel zároveň manažer, právník, personalista, mediátor, usmiřovatel nesmiřitelných, účetní, statistik, projektový manažer, a ještě k tomu učí. Takže po ředitelích nechceme, aby se ještě věnovali matematice, když sami matematiku neučí, nebo češtině, když jsou třeba „přírodovědáři“. MAP má zásadní oblasti působnosti – aby se děti učili číst, rozumět a myslet, počítat, rozumět a myslet, brát ohledy na ostatní a být empatičtí k potřebám jiných, a taky uvažovat, kde se vezmou peníze. Na většinu z těchhle věcí jsou odborníci učitelé. Proto jsou učitelé v pracovních skupinách pro čtenářství, matematiku a rovné příležitosti. A na ředitele a starosty zbývá to financování. Do toho zase nevidí běžný učitel. A ani nemusí. Proto jsou pracovní skupiny různorodé, aby si v nich opravdu našli uplatnění odborníci.

Může se jednotlivec z Dolní obce nějakým způsobem zapojit do MAPu?

Rozhodně! Může nám třeba v první řadě dát vědět do dotazníku, co si myslí o vzdělávání? Jestli Ty, milý čtenáři (odpusť, že tykám), chceš říct, co bys dělal se stovkou milionů na vzdělávání, prosím, napiš to sem:


A pak se přijď podívat na kulaté stoly, jak to vedeme.

Kromě toho je „plánované zapojení veřejnosti“ dost pasivní věc v tom smyslu, že úplně nedokážeme měřit přínos MAPu pro rodiče – nevíme, kolik rodičů si přečte naši infografiku o tom, jak děti trénovat, aby se jim dobře četlo, i když ještě číst neumějí. Nevíme, kolik rodičů bude s dětmi vyprávět příběhy podle obrázků tak, jak to radí učitelky nejen na edukačních skupinkách pro předškoláky, ale taky v naší infografice i pro mnohem menší děti. Nedokážeme zaznamenat, kolik rodičů se půjde podívat na výstavu děl svých dětí a řekne si: „Aha, tak tohle by mě nenapadlo, za nás tohle ve školách nebývalo.“ Ale přesně tohle je přesah, který MAP má mít pro veřejnost – ukázat, jak je to teď a zjišťovat, jak to půjde ještě lépe.

Na jaké období je projekt MAP Bučovice plánován?

Od listopadu 2021 do listopadu 2023. Doufám, že do konce projektu si tenhle rozhovor někdo vážně přečte a rozhodne se věnovat nám deset minut svého času na vyplnění dotazníku schovaného pod QR kódem. A ještě o něco víc doufám, že až v roce 2024 do dalšího projektu MAP přijdou peníze na to, co se teď naplánuje, budou z toho mít užitek všechny děti na Bučovicku.

Děkujeme Vám za rozhovor a přejeme úspěšný projekt MAP!

Eva Kreizlová, koordinátorka MAP III ORP Bučovice

Rozhovor s Vladislavou Vaněčkovou

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.