Pan Jaroslav Hejný, ředitel Základní a mateřské školy v Brankovicích, oslavil v letošním školním roce už 31. výročí svého ředitelského působení. Z pozice ředitele o letních prázdninách odchází na zasloužený penzijní odpočinek. Na svém profesním kontě má nespočet výborných pracovních výsledků a funkcí. Byl dlouholetým místopředsedou výkonného výboru MAS Vyškovsko, předsedou okresní komise matematické olympiády a garant Pythagoriády, matematický poradce okresu Vyškov v projektu IKAP Jihomoravského kraje. Stále je předsedou Řídicího výboru a člen finanční skupiny MAP Bučovice.
Pane řediteli, ve školním roce 2022/2023 jste naposledy řediteloval Základní a mateřské škole Brankovice, a to už 31 let. Co bylo za tu dobu nejtěžší a co bylo nejlehčí?
Nejtěžší byly začátky, kdy jsme s panem zástupcem Jiřím Posoldou, začínali. Mně bylo tehdy 32 let, jemu o čtyři méně. Žádné zkušenosti s řízením školy jsme neměli. Za čtyři měsíce po našem nastoupení do funkce jsme museli se školou „přejít“ na právní subjektivitu. (Právní subjektivita byla převedena v plné míře na školy, jakožto příspěvkové organizace, novelou z roku 2002). Takže jsme se doopravdy učili, často jsme seděli ve škole do večera, snažili se dát dohromady dokumentaci, promyslet si co budeme dělat a jak budeme postupovat.
Co bylo nejlehčí? Nejlehčí bylo vlastně všechno, protože mne ta práce bavila. Občas jsme sice zápasili, dostávali se do problémů, ale dá se říct, když se něco povedlo, tak to přinášelo radost. Nejlehčí bylo i učit. Matematika mne vždycky bavila, těšil jsem se do hodiny, že si tam „odpočinu“.
Vaše škola prošla komplexní rekonstrukcí. Co vše se Vám podařilo zrekonstruovat? Jaké dotační tituly jste využili? Poradíte svým kolegům ředitelům v regionu?
Při rekonstrukci školy jsme využívali vše, co bylo dostupné – IROPem (Integrovaný regionální operační program) počínaje přes MAS Vyškovsko, či SZIF (Státní zemědělský intervenční fond). Zpočátku se nám podařilo sehnat peníze i z Okresního úřadu Vyškov, využili jsme dotační program Jihomoravského kraje a různé nadace, takže to byla vlastně celá škála dotačních titulů.
Postupně se nám podařilo provést rekonstrukci skoro celé školy. Máme novou střechu. Škola je zateplená. Jsou v ní vyměněna všechna původní okna za nová, plastové, což přináší úsporu energie. Zrekonstruovali jsme kuchyň. Přestavěli jsme všechny kabinety. Ty původní tady byly ještě z roku 1950. Teď jsou nové, odhlučněné a učitelé tam mají lepší prostor pro práci. Byla zrekonstruována ředitelna, kancelář zástupce ředitele i sborovna. Vybavili jsme počítačovou učebnu, která zároveň prošla rekonstrukcí elektroinstalace. Snažíme se pravidelně modernizovat počítačový park a doplňujeme, co je potřeba. Došlo k rekonstrukci plaveckého bazénu. Byla kompletně zrekonstruována kotelna, a to jak pro školu, tak pro školku. Ve školce se nám podařilo vybudovat půdní vestavbu, díky které se nám navýšila kapacita školky o osm dětí. V poslední době tak můžeme přijímat všechny zájemce o umístění v mateřské škole. Přijímáme i děti mladší tří let.
Využíváte dotační tituly na podporu výuky žáků. Jaké nejčastější profese pro zabezpečení výuky žáků využíváte?
Ano, určitě využíváme, ať už se jedná o šablony, digitalizace, nákup pomůcek či prevence digitální propasti. V minulosti jsme si sahali na různé dotace, které se průběžně objevovali. Snažili jsme se výuku zpestřit. Zajišťovali jsme peníze ze všech možných prostorů a míst.
Nejčastější profese – ve škole máme speciálního pedagoga. Před několika lety působil ve škole i školní psycholog, bohužel v současné době na něj nemáme peníze. Máme asistenty pedagoga ve školce i ve škole. Všichni učitelé jsou kvalifikovaní, občas malinko „šibujeme“ s aprobacemi, protože jsme malá škola. Řešíme také různé další projekty, tzn. přednášky od různých vzdělávacích institucí, jako např. Lipka, Společnost Podané ruce a dalších.
Má vaše škola nějaké speciální zaměření?
Žádné speciální zaměření nemáme. Jsme normální vesnická škola, musíme dbát na vše, všestranný rozvoj dětí i žáků. Jsme trošku hůře dostupní, ale máme tu žáky z různých obcí. Dojíždí sem žáci z obcí Snovídky, Nemotice, Nesovice, Dobročkovice, Milonice, Uhřice, Nové Hvězdlice, Chvalkovice, Nemochovice, Malinky, Kožušice. Vesnice jsou téměř na hranici dojezdnosti. Někdy se stává, že rodiče vozí děti s sebou i z jiných obcí, když jezdí za prací.
V současné době máme 286 žáků v základní škole a 48 dětí v mateřské škole. V ZŠ máme čtyři oddělení školní družiny pro I. stupeň (první až pátou třídu) a školní klub pro II. stupeň, pod kterým organizujeme zájmové kroužky. Účastníme se různých soutěží pro žáky. Naši žáci v nich získávají dobrá ocenění.
Ve škole máme 55 zaměstnanců, z toho je 21 učitelů v ZŠ, čtyři učitelky v mateřské škole, tři vychovatelky ve školní družině, deset asistentů pedagoga, ekonomku a vedoucí školního stravování, pět kuchařek, čtyři uklízečky a jednoho školníka.
S pedagogickým sborem jsem velmi spokojený, mám tu spoustu šikovných učitelů a učitelek, všichni jsou kvalifikovaní, Všechny předměty k základním gramotnostem a klíčovým kompetencím učíme samozřejmě aprobovaně.
Denně vaříme 350 obědů pro školu, školku. Vaříme i pro tři další školky, a to Nemochovice, Snovídky a Mouchnice. Naše kuchařky vaří velice dobře, díky tomu nám chodí asi 83 % žáků na oběd. I naši bývalí žáci rádi vzpomínají na dobré obědy. Když máme den otevřených dveří, nebo jinou akci pro veřejnost, jejich nejčastější dotazy jsou, jestli by se nemohli opět chodit na oběd.
Vaše škola jako jedna z mála disponuje školním bazénem. To se Vám podařilo zabezpečit svépomocí, nebo jste ho budovali, opravovali z dotace? A nabízíte možnost využití bazénu i jiným školám, veřejnosti?
Bazén jsme opravili z dotace, která činila skoro 20 mil. Kč. Rekonstrukce proběhla včetně opravy kotelny, která je kompletně nová a vybavená.
V uplynulém školním roce nebyl bazén po dlouhé době v provozu. V době, kdy jsme chtěli začátkem října provozovat, nebyly ještě „zastropované“ energie a my jsme nevěděli, jak bychom finančně vyšly s rozpočtem. Nyní je vše připravené tak, aby se bazén mohl opět od 1. října otevřít žákům a pravidelně každý pátek i pro veřejnost. S veřejností je to trošku komplikované, protože i když je bazén otevřený, tak ta návštěvnost není až tak velká. Jsou to spíš jednotliví, i když pravidelní návštěvníci. V době, kdy je bazén mimo provoz, tak těch dotazů na bazén je relativně dost, ale ve vlastním provozu se to neodrazí.
Plavání nabízíme i jiným školám. V době, kdy ještě nefungoval bazén v Bučovicích, hodně škol jezdilo na plavání k nám. V době, kdy se rekonstruoval bazén ve Vyškově, tak velká část plavání proběhla u nás. Před covidem k nám jezdili plavat žáci ze ZŠ Komenského Slavkov u Brna, jezdí sem žáci ze ZŠ Nesovice a využívají ho i některé mateřské školy.
Jmenujete se jako světoznámý matematik p. Hejný, který vymyslel netradiční způsob výuky matematiky, která se dnes učí v 750 školách z 4100 škol v republice. Nepletou si Vás lidé, jak s tím vůbec zápasíte a učíte matematiku dle Hejného u vás ve škole?
S panem profesorem Hejným nemám nic společného. Jeho metoda je zajímavá. Zastávám názor, že by některé věci, nástroje v matematice by měly být zautomatizované a některé věci lze objevovat. Pokud žáci neznají nástroje, těžko můžou objevovat. Ale setkal jsem se s lidmi, kterým se to líbí, že se jim dokonce podařil přechod na nižší gymnázium nebo na II. stupeň ZŠ.
Co očekáváte od projektu MAP Bučovice, co by měl MAP „dělat“ pro školy, školská zařízení a vlastně samotné pedagogy?
O MAPu si myslím, že má smysl a že je dobře, že to tady v regionu dáváme dohromady. Já osobně jsem se na tvorbě MAP aktivně podílel, i když v budoucnu se mne osobně už moc týkat nebude. Při posledním setkání pracovních skupin MAP, když jsem si pročítal nosná témata v Akčním plánu, tak jsem tam našel některé věci, které pocházejí z mých myšlenek a které jsem se snažil prosadit.
MAP by měl přinést podporu, a to jak školám, tak hlavně pedagogům. Ti by měly by mít možnost přístupu k informacím, pomůckám, k různým setkáním nezávisle na školním rozpočtu. Finanční podpora pro některé činnosti bude důležitá, protože se školy potýkají s nedostatkem peněz na různé aktivity. S tím by MAP mohl trošku pomoci.
Pro děti budou zajímavé soutěže, nebo olympiáda pro žáky, kterou už vlastně MAP pořádá. Žáci se tak mohou v regionu setkat. Doporučuji zorganizovat školní kola, kdy jejich vítězové svou školu zastoupí na regionální, MAPácké soutěži. Bude to spravedlivé, nikdo nebude mít pocit, že nedostal příležitost, budou zachovány rovné podmínky pro všechny.
Co byste jako velmi zkušený ředitel vzkázal, doporučil kolegům ředitelům, na co by ve své funkci neměli rozhodně zapomínat?
Ať se nebojí. Ať se snaží prosadit své myšlenky. Na druhou stranu si myslím, že základem všeho je kompromis, tzn. tak, aby to, co se bude dělat, bylo jakýmsi kompromisem všech zainteresovaných.
A taky to, aby je práce bavila. Nenechat se odradit těmi, co o nás rozhodují.
A co budete pane řediteli dělat, až nebudete ředitelovat?
Budu se léčit a relaxovat.
Pane řediteli, děkujeme Vám za Váš rozhovor. Bylo nám ctí. Do dalšího životního období přejeme hodně klidu a pohody
Mgr. Eva Kreizlová, koordinátorka projektu MAP Bučovice